Mužský „A“ v cestě na vrchol – shrnutí první poloviny sezóny

           Mužský „A“ tým Kozla vstupoval do sezony 2022/2023 s cílem porvat se v Regionální lize Zlínského a Jihomoravského kraje o nejvyšší příčky. První vážná komplikace se v počenických plánech objevila ještě před prvním zápasem sezony, kdy vinou vážného zranění vypadla ze sestavy dlouholetá opora brankoviště Jiří Vlk. Přes neradostné vyhlídky se ale nakonec ukázalo, že se celý klub může spolehnout na širokou a kvalitní golmanskou základnu. V 8 zápasech, které Kozel v první polovině sezony odehrál, se v brankovišti „A“ týmu vystřídala celkem čtveřice maskovaných mužů. Všichni odchytali výborná utkání a pomohli týmu k zisku důležitých bodů. Zranění gólmana Vlka nebyla bohužel jediná negativní zpráva, která „A“ tým na začátku sezony potkala. Další velmi citelnou ztrátu představovala absence mladého obránce Jiřího Petráše, který patřil na předsezónním Poháru Českého florbalu k nejlepším hráčům Kozla. V sezoně ale stihl odehrát pouze první turnaj a následně jej také zastavilo vážné a dlouhodobé zranění. Všichni tak doufáme, že se oba marodi stihnou dát zdravotně do pořádku alespoň na začátek následující sezony.

            Ostatním hráčům se naštěstí zdravotní komplikace v průběhu podzimu vyhnuly a ke všem čtyřem turnajům proto mohl tým odjet bez dalších ztrát. Tím byl splněn základní předpoklad, nezbytný k dosažení úspěšných výsledků v tradičně vyrovnané Regionální lize. Na každý turnaj odjela silná sestava a v zápasech vůbec nezáleželo na tom, která pětice hráčů je aktuálně na hřišti. Celý tým působil velmi kompaktním dojmem a mohl se opřít jak o již zmíněné brankáře, tak i o velmi kvalitní defenzívu, díky níž si Kozel ve statistikách drží druhý nejnižší počet obdržených branek. Směrem dopředu tým disponoval dvěma velmi vyrovnanými útočnými trojicemi, které v součtu vstřelily prakticky shodný počet gólů. K výborné defenzivě tak Kozel přidal i poměrně produktivní hru dopředu, která aktuálně čítá celkem 60 branek v 8 zápasech. S brankovým rozdílem +30 je pak náš tým v rámci celé ligy nejlepší. Ofenzivní kvality týmu podtrhuje fakt, že v aktuálním TOP 5 kanadského bodování ligy jsou celkem tři hráči Kozla (Tomáš Bednařík, Marek Šindelka, Vojtěch Hyánek), přičemž prvně jmenovaný vévodí se 17 zářezy ligové tabulce střelců. O velmi dobře fungujícím spojení obranné a útočné síly týmu svědčí i fakt, že gólman David Lovas si kromě množství výborných zákroků stihl za 4 odchytané zápasy připsat již dvě gólové asistence.

            Co se týče jednotlivých zápasů, není toho moc co vytknout. Zlepšení by si jistě zasloužilo využívání přesilovek a proměňování slibných standardních situací. Tyto věci se ovšem nejlépe nacvičují na trénincích, které nejsou, kulantně řečeno, zrovna hojně navštěvovány. Ovšem i přes fakt, že se hráči „A“ týmu potkávají ve vyšším počtu pouze na turnajích, připsaly si v dosavadním průběhu sezony Počenice v 8 zápasech celkem 7 vítězství za tři body. Padly pouze jednou, a to až po nájezdech proti týmu Troopers B, s nímž se aktuálně dělí o první příčku v lize (Brňané ale mají odehráno o dva zápasy více). I přes jasně pozitivní bilanci se ovšem nejednalo o lehká utkání, Kozel se již navíc utkal se všemi mužstvy z nejvyšších pater tabulky. Tým těží zejména z velmi dobře se doplňujícího mixu zkušených dlouholetých hráčů „A“ týmu, doplněných o mladíky, jež se plně chytili nabídnuté příležitosti a každým zápasem herně doslova rostou před očima. Nemá smysl zde vyjmenovávat všechny hráče. Klíčovým prvkem úspěchu v první polovině sezony je za mě fakt, že si opravdu všichni hráči dokázali v každém utkání udržet svůj vysoký standard, což týmu pomohlo uspět i ve vyrovnaných duelech. Přece jen bych ale rád vyzdvihl dvě jména. Prvním je mladý obránce Vojtěch Dofek, patřící každý zápas k jednoznačně nejlepším hráčům na hřišti, tím druhým pak junior Michael Krampla, který si odbývá premiérovou sezonu mezi muži a prakticky od prvního zápasu se stal nedílnou součástí základní sestavy.

            Sezóna je tedy rozjetá na výbornou a nám nezbývá než doufat, že se nám vyhnou další zranění a Kozel si slibně se vyvíjející ročník nepokazí a bude dál pokračovat v boji o špici ligy.

 

 

[BÉČKO] – Předvánoční půlsezonní resumé

Béčko Kozla za celou dobu své existence patřilo do Zlínské ligy (až na výjimku jednoho sestupu). Béčko také bylo vždy jakýmsi etalonem pohody, dobré nálady a přes výsledkově a herně chudé roky jeho základ tvořili hráči, kteří nehleděli k prvním místům v tabulce, nýbrž vyhlíželi sprchu a večerní pivo. V letošním sezóně větu poslední upravme. Kozel „B“ s věkovým průměrem 32 let (dle všeho nejvyšší v lize) hledí na zbytek soutěž z toho prvního místa v tabulce, ale i přes tento drobný detail je cílem stále pro velkou část týmu dožít se sprchy a dát si večer pivečko.

Béčko v podzimní části prohrálo jen jednou, a to s Hlukem „C“ na jeho hřišti, v ne zcela kompaktní sestavě, a to o jeden jediný gól. Dále ztratilo bod za výhru po nájezdech s Holešovem. V ostatních zápasech vyhrálo. Ne vždy suverénně, ale vždy zaslouženě, neboť prokázalo obrovskou taktickou vyspělost a morální sílu. Nic z toho by nebylo, kdyby v jeho středu nestál velký florbalista, střelec a ofenzivní tahoun Bednařík. Každá klubová epocha má své osobnosti, a pro pochybovače komu přiznat letošní (a potažmo i loňské) úspěchy, můžeme spekulovat, zda by Kozel v letech 2005-2009 dokráčel až do první florbalové ligy nebýt Radovana Michajloviče v bráně. V ostatních sportech těch příkladů najdeme nespočet.

Ale ani Tomáš Bednařík není na hřišti pořád (ač by určitě rád) a všude (po tom jistě touží méně). Za skvělými výsledky stojí také ukázková obranná fáze, léty pilovaný systém. V obraně sice nenajdeme hráče mladšího třiceti let, ale ani za 6 let padesátiletý Zimek rozhodně za hráči narozenými v době „ponaganovské“ nezaostává. Dříč Kučera by na hřišti nechal klidně i tři ze svých dvou kolen, Ryšavý má dle svých slov jen dvě slabiny (hru s míčkem a bez něj), a Pátík je univerzál, který odbrání a pak rozhodne zápas.

V útoku se průběžně prosazuje každý, a ačkoliv v útoku nalezneme odrazy mládí snižující průměr nastolený obranou (38) do rozumných čísel, ani tam se neztrácí osmatřicetiletý Miroslav „absolutní hroťák“ Michajlovič (méně slavný bratr už zmiňovaného Radovana Michajloviče).

Béčko má v tabulce aktuálně náskok dvou bodů na Hluk, do konce zbývá osm utkání. V cestě za titulem ve Zlínské lize mu zbývá zvládnout dvě derby s rezervou rezervy Kozla a prokousat se zápasy s nepříjemnými soupeři (za všechny jmenujme oba týmy z Valašského Meziříčí).

Trenér, vedoucí a současně předseda Kozla Michajlovič hodnotí půlku sezóny takto: „Vyhrát Zlínskou ligu? Béčkovské Nagano. Jen si nemyslím, že bychom naplnili nějaké náměstí, možná počenické. Víme, že na to máme, víme o své síle. Stejně tak víme a připomínáme si, že se to může celé zbortit jedním nepodařeným turnajem, zápasem. Měli jsme v řadě utkání potřebné štěstí, a jsem si toho pořádně vědom. V minulých letech jsme prohrávali vše, co šlo, teď zase vyhráváme. Mám radost, že můžou kluci kolem mě a vůbec kolem nás starších prožívat takovou sezónu. Ještě čtyři hrací víkendy a možná….Stejně jako kolegové trenéři, přeju všem Kozlům, Kozlicím, Kůzlátkům příjemné svátky. Ale vlastně to přeju celé florbalové rodině a všem, se kterými se mezi zářím a dubnem potkáváme na palubovkách, které znamenají žízeň.“

 

 

Nejmladší z dospělých Kozlů zakončili rok třemi body

Rezerva rezervy Počenic zakončila sezónu na stejném místě, kde ji začala, tedy na domácí hale v Morkovicích. Myšlenka založení C-týmu vedeného dvojicí Kovář – Lovas byla na počátku sezóny dát možnost mladým hráčům, kteří v předešlých letech nepokračovali ve své florbalové kariéře, zahrát si zápasy v mužské kategorii. Dalším argumentem byla možnost nabídnout co nejvíce zápasů mužů kroměřížským juniorům, a ti tak mohli nasbírat další a cenné zkušenosti. Z tohoto pohledu plní tým své plány na 100%. Věkový průměr soupisky je pouhých 23 let, pouze dva ze stabilních hráčů Céčka hráli pravidelně za Kozel v minulé sezóně, a kromě prvního turnaje, kdy ve stejný den hrál i tým juniorů, je C-tým pravidelně doplňovaný minimálně dvěma juniory.

Herně však tým několikrát doplatil (i přes posily a A-týmu a juniorů) na marodku a s tím spojený malý počet hráčů, dva turnaje ze čtyř odehráli céčkaři jen s osmi hráči v poli a v těchto zápasech byla početní nevýhoda znát. Takto proběhl první turnaj letošní sezóny, ve kterém se i tak podařilo Kozlům získat první dva body za výhru nad Slavičínem po nájezdech. Když však Kozel C přijel v plném počtu, dokázal i svou ofenzivní sílu. To byl případ druhého turnaje, kde tým vstřelil ve dvou zápasech celkem 17 branek a získal další tři body po výhře nad Uherským Brodem. Největší gólový záznam na turnaji zapsali navrátilec do oddílu Kozlíček a junior Krampla, a i díky tomu jsou oba zmínění na 6. a 8. místě v kanadském bodování ligy. Poslední bodový zisk přišel na předvánočním turnaji v Morkovicích, kde kádr posílený o tři juniory (z toho dva nastoupili za C poprvé) dokázal uhájit těsnou výhru nad Slušovicemi a zakončil tak rok 2022 vydřenou, ale zaslouženou výhrou.

Komentář největšího motivátora týmu Jiřího Podleny: „První polovina sezóny dopřála našemu týmu všechny pocity, které florbal nabízí. Od absolutní odevzdanosti, přes euforii z vyhraných nájezdů, až po vybojované vítězství pro zraněného spoluhráče. Důležité je skončit před Vánocemi s výhrou, a to se nám povedlo. Negativa by na našem podzimním snažení našel každý, tak se pokusím prezentovat pár pozitiv. Vstřelili jsme nejrychlejší gól soutěže, který jen tak někdo nepřekoná. Zvládli jsme zapracovat juniory do sestavy. Díky naší střelecké neefektivitě se vyhýbáme trestu v podobě piva z Keprníku. Navíc před jarem už si můžeme upřímně říct, že o nic nehrajeme a jen si užívat každou vteřinu na palubovce. A není přece největším vítězstvím, žádné vítězství nepotřebovat?“

Kozel C stráví vánoční svátky na 8. místě, jen bod za sedmými Slušovicemi. Tým se vrátí do zápasového tempa hned v prvním lednovém víkendu, kdy v Morkovicích nastoupí proti Počenicím B, aktuálně prvním v tabulce zlínské ligy mužů, a Hluku C, aktuálně okupující druhé místo.

Kozel „C“: První turnaj, první body

V letošní sezóně sestavil oddíl SFK Kozel hned tři mužské týmy. Společně s týmem B odehrál své první zápasy v sobotu 1.10. i tým C, který zažil své znovuzrození po dlouhých 12 letech, Kozel poprvé a dosud naposledy vypustil své ,,C-stádo“ na hřiště v sezóně 2010/2011. Když však mluvíme o znovuzrození, máme na mysli jen jméno týmu, nikoliv složení. To se za 12 let naprosto obměnilo. Nikdo z tehdejších hráčů již není v oddílu aktivní, naopak aktuálně nejstarší hráč C-týmu v sezóně 10/11 za muže ještě ani hrát nemohl. Mladý tým, bohužel v nekompletní sestavě, byl odhodlaný v domácí hale v Morkovicích dokázat, že ve zlínské lize mužů nebude jen snadná kořist zkušenějších soupeřů.

SFK Kozel Počenice : CSVČ Luhačovice – 3:11

V prvním zápase Kozel C narazil na dalšího nováčka ve zlínské lize – CSVČ Luhačovice. Počenicím však bylo známo, že Luhačovice nejsou naprostým florbalovým nováčkem, tento oddíl již odehrál nemálo zápasů na amatérských turnajích nebo v Orelské lize. Luhačovice navíc dorazily v úctyhodném počtu 15 hráčů, který Kozel kvůli několika omluvenkám a paralelně hrajícím juniorům nemohl jen tiše závidět. I v chabém počtu 8+1 však Počenice bojovaly v každém souboji a zásluhou jim mohl být nerozhodný stav 2:2 v polovině zápasu. Pak však hráčům došly síly a soupeř díky kvantitě ale i kvalitě jasně dominoval v druhé polovině. I tak byl však konečný stav 3:11 krutější, než obraz hry přímo na hřišti.

SK Snipers Slavičín : SFK Kozel Počenice C – 5:6pn

Druhý zápas Kozla C již byl o poznání vyrovnanější. Slavičín na turnaj přijel ještě s mladším týmem, než počenický C-tým a navíc měl také v nohách předešlý zápas s Kozel B. I když šli Snipers gólem z přesilovky rychle do vedení, Kozel dokázal zápas otočit a po první třetině vedl 3:1. Počenice ale během zápasu brzdily častá vyloučení, díky kterým soupeř dokázal na začátku třetí třetiny vyrovnat na 4:4. Radost týmu z vedoucího gólu na 5:4 minutu a půl před koncem třetí třetiny bohužel záhy opadla kvůli vyrovnávajícímu gólu Slavičína, který přišel jen 16 sekund před závěrečnou sirénou. Počenice a Slavičín tak měly tu čest okusit hned na prvním turnaji novinku ve zlínské lize mužů – nájezdy při nerozhodném stavu po třetí třetině. V těch si znamenitě vedl nováček v sestavě Kozla, brankář Petr Řezníček, který z 6 nájezdů pustl za svá záda jen dva. Z řad exekutorů zajistily výhru Kozla posily z A-týmu – Ondřej Dofek, který proměnil 2 nájezdy, a Radek Olšina, který proměnil rozhodující nájezd v 6. sérii. Počenice C si tak připsaly první dva body do tabulky díky výhře 6:5 po nájezdech.

Komentář vedoucího Davida Lovase: Naší nevýhodou na tomto turnaji byl především malý počet hráčů, nesehranost a nezkušenost hráčů, kterou však částečně dokázali vyvážit posily z A-týmu. Na druhou stranu jsem rád, že většina hráčů si vedla v obou zápasech lépe, než jsem očekával, na zmínku stojí především výkon Tomáše Kozlíčka, který se do týmu vrátil po dvou letech, hned v prvním zápase vstřelil dva góly a celkově předvedl velice dobrý výkon. Celkově Cčko splnilo to, proč bylo založeno – dát příležitost mladým hráčům. Věřím, že až budeme na zápasech v plném počtu, ideálně i doplnění juniory, popereme se o body v každém zápase (včetně zápasům proti našemu týmu B).