BÉČKO 2022/2023 – Cesta na vrchol

Osm zápasů před koncem soutěže se trenér, vedoucí a současně předseda Kozla Michajlovič k probíhající sezóně béčka vyjádřil takto: „Vyhrát Zlínskou ligu? Béčkovské Nagano. Jen si nemyslím, že bychom naplnili nějaké náměstí, možná počenické. Víme, že na to máme, víme o své síle. Stejně tak víme a připomínáme si, že se to může celé zbortit jedním nepodařeným turnajem, zápasem…“

„Pravda, pravda, předsedo!“ – hodilo by se říct jako parafráze na slova o možném zborcení snu o titulu ve Zlínské lize. První turnaj po vánočních svátcích sice přesvědčivě potvrdil dominanci Kozla „B“. Nicméně na turnaji dne 28.1.2023 došlo k Michajlovičem předpovězeném možném kolapsu. Z turnaje se po zásluze jelo bez bodu. Poté měla rezerva nezvyklou dvouměsíční pauzu a po ní turnaj s jednou výhrou, ale následnou prohrou po nájezdech. Před posledními dvěma zápasy v soutěži bylo Béčko bodově srovnané s Hlukem.

Jako deus ex machina do přímého souboje a krásného finále soutěže vstoupila nechtěně už v lednu Česká florbalová unie, když Kozel administrativně donutila poslední turnaj o týden přesunout. Hluk odehrál své poslední zápasy o týden dříve a zvládl je bravurně. Dvakrát zvítězil, vylepšil si notně skóre, což znamenalo pro Béčko Kozla následující – dvakrát zvítězit v základní hrací době, a ještě ke všemu v součtu zápasů dosáhnout rozdílu skóre +10. Při rovnosti vzájemných zápasů byl rozdíl skóre rozhodujícím měřítkem při honbě za titulem. Další kritérium (počet vstřelených branek při rovnosti skóre) znělo jasně pro Hluk.

Kozel se na posledním turnaji v prvním utkání dvě třetiny trápil s nepříjemným soupeřem z Valašského Meziříčí a vedl pouze o jediný gól. Díky poslední třetině, která skončila 6:0 pro Kozel, si vytvořil do druhého zápasu rozdíl skóre +7 (výsledek zápasu 9:2).

Finální utkání sezóny a honba za brankami se dařila znamenitě. Ještě před koncem druhé třetiny Kozel vedl pohodlně 5:1. Soupeř z Luhačovic však nic nevypustil, rychle snížil na 5:3. Do poslední třetiny celé sezóny tak šel Kozel s tím, že jedině navýšení skóre na rozdíl tří branek mu zajistí titul. Kozel uklidnil krátce po začátku třetiny Bednařík, soupeř opět snížil, a tak branku zajišťující titul v soutěži si Kozel zapsal opět díky Bednaříkovi v čase 9:12 v poslední třetině.

Kozel „B“ vyhrál Zlínskou ligu rozdílem skóre, a to o pouhý jediný gól. Těžko říct, který to byl. Mohl to být třeba i ten, kterým o týden dříve snižoval „C“ tým Kozla právě v zápase s Hlukem 24 sekund před koncem na konečných 6:11 a Hluku sebral onen jeden kladný bod v rozdílu skóre.

A zde jsou slova trenéra a předsedy Kozla Michajloviče k úspěchu „jeho Béček“: „Zvednout pohár přímo na hřišti je neuvěřitelný pocit. I v tom našem malém amatérskému sportu jsme mohli ochutnat opojnou sílu úspěchu a radosti, kterou zažívají všude na světě milióny dalších sportovců. Já mohu říct, že toto vítězství není jen úspěchem skupinky hráčů technicky nazvané Kozel „B“. Na úspěchu se podíleli hráči áčka, céčka i junioři. Stejně tak vím a střízlivě uznávám, že bez Toma Bednaříka by se tento úspěch také stěží konal. Ale tak to holt je, musíte kolem šikovného hráče vybudovat silnou strukturu a úspěch přijde. Děkuji všem za památnou sezónu. A byť by se mohlo zdát, že ve svých skoro 39 letech už není moc kam jít na hřišti dál, nesouhlasím, a již nyní se těším na sezónu další. Věřím, že po mém boku opět stanou i spoluhráči z mé generace, kterých v béčku nebylo vůbec málo.“

 

 

Muži „A“ – zhodnocení druhé poloviny sezóny 2022/2023

Kozel Počenice se po první polovině sezony držel na děleném 1. místě a bylo otázkou, jestli se mu ve vyrovnané lize podaří tuto nečekaně vysokou pozici udržet i v jarní části soutěže, kdy na Kozly čekalo celkem 10 utkání.

Na úvodním turnaji Počenice potvrdily roli lídra tabulky a poměrně jasně si na své konto připsaly plný počet 6 bodů. Ovšem následující turnaj s sebou přinesl i první jarní ztráty. Kozel na druhý turnaj odjel v oslabené sestavě a tento hendikep se okamžitě projevil. Opět se potvrdila vyrovnanost ligy a Počenice musely zkousnout první dvě prohry po základní hrací době v sezoně. Naštěstí se hned další turnaj Kozli dokázali vrátit na vítěznou vlnu a ziskem dalších 6 bodů se opět přihlásili do boje o první místo. Mistrovské naděje se ale opět řádně zkomplikovaly na předposledním turnaji,, po kterém si “A” tým Počenic připsal pouze jediný bod za prohru v prodloužení ve 2. zápase. Naštěstí pro Kozla se ale potvrdila nevyzpytatelnost soutěže a body ztrácely také ostatní týmy bojující o celkové prvenství.

Před závěrečným turnajem tak Počenice vedly tabulku a měly vše ve svých rukou. Poslední turnaj sezóny byl navíc shodou okolností nalosován tak, že se ve slavkovské hale střetly ve vzájemných zápasech všechny tři týmy usilující o titul – tedy Počenice, Slavkov a Hodonice.

Úvodní zápas nabídl klání prvních Počenic s druhým týmem tabulky, domácím Slavkovem. Tabulková matematika hovořila jasně. Pokud Počenice zvítězí za 3 body, můžou slavit titul ještě před posledním zápasem sezony. Pokud naopak zvítězí po 45 minutách Slavkov, bude moci urvat v posledním zápase titul on. Důležitost klíčového utkání sezony byla na obou stranách znát od prvního buly. Spíše než florbal byla k vidění taktická bitva plná osobních soubojů, ještě umocněná miniaturním rozměrem slavkovského hřiště, na které si počeničtí jen těžce zvykali. Nikdo nechtěl udělat chybu a s občasnými šancemi si poradili výborně chytající brankáři obou celků. Po dvou třetinách tak skóre ukazovalo na florbal naprosto neobvyklý stav 0:0. První gól padl až v polovině třetí části a do vedení se dostal domácí Slavkov. Počenícím tak nezbylo nic než vrhnout zbývající síly do útoku a pokusit se alespoň vyrovnat a poslat tak utkání do nájezdů. Závěrečný tlak Kozli umocnili ještě hrou bez brankáře a tento risk se jim nakonec vyplatil. Minutu a vteřinu před koncem se po nahození Krčmaře a následném závaru před slavkovskou svatyní nejlépe zorientoval nejzkušenější z Kozlů veterán Florián, který svou dorážkou upravil stav utkání na 1:1. Závěrečná minuta základní hrací doby už další změnu skóre nepřinesla a Kozel si připsal veledůležitý bod do tabulky. Následné nájezdy vyšly lépe Slavkovu, ale tento extra bod nic neřešil.

Před posledním utkáním sezony byly karty rozdány jasně. Pokud Počenice zvítězí za 3 body, stanou se mistry. V cestě ale stál celek z Hodonic, živící také naději na první místo a navíc tým, který Počenice v prvním vzájemném zápase dokázal porazit. Počenické tedy nečekalo nic jednoduchého, i když jim hrálo do karet, že Hodonicím chyběl klíčový tahoun celého týmu.

Počenice si od úvodního buly držely převahu, ale po prvním dějství vedky pouze 1:0. Zlom přišel ve druhé části, ve které Kozlové na svého soupeře vlétli, zlomili jeho odpor a nasypali do hodonické branky 8 gólů. Poslední třetina se tak již stala pouhou formalitou a Kozel si nakonec přece jen dokráčel k mistrovskému titulu.

Kromě celkového vítězství v soutěži pak Kozlové ovládli také individuální statistiky. Vojtěch Hyánek zvítězil v kanadském bodování soutěže a nejlepším střelcem ligy se stal Tomáš Bednařík.

Ve světle výše popsaného nelze letošní sezonu 2022/2023 hodnotit jinak než nadmíru pozitivně. Počenicím se podařilo namixovat tým, složený ze zkušených dlouholetých opor, doplněných o mladé a velmi nadějné hráče, kteří beze zbytku naplnili svůj potenciál. Zisk titulu je po letech půstu pro klub velkým úspěchem. Kozel si navíc dokázal, že na regionální úrovni se může měřit se všemi svými soupeři a s ohledem na velmi kvalitně fungující mládež lze pozitivně hledět i do let budoucích.

Jasným cílem na nadcházející sezónu je opětovný boj o nejvyšší příčky v Regionální lize Zl. a Jm. kraje a postupné rozšiřování soupisky o další nadějné odchovance, čímž se tým může postupně připravovat na přijetí výzvy v podobně postupu do vyšší soutěže.

Dorostenci obhájili titul

Dorostenci obhájili titul

Tým dorostenců zakončil svou sezónu až o posledním dubnovém víkendu. Konec to však byl sladký, protože si Kozlíci odvezli i přes ne stoprocentní výkon pohár vítěze ligy.

Kroměříž rok 2022 zakončila bez ztráty bodu na prvním místě 3. ligy dorostenců a na vítězné vlně pokračovala i na začátku roku 2023. Kozel postupně porazil Slavkov, Aligátory, Valašské Meziříčí a Slušovice a z těchto čtyř zápasů vyšli s průměrem méně než 2 obdržené góly na zápas. Na následujícím turnaji přišla jediná prohra v letošní sezóně, kdy Kroměříž podlehla 2:4 Aligátorům, kteří nakonec skončili v tabulce na 3. místě. Zaváhaní však kluci napravili hned během dalšího turnaje, kdy v jednom z nejvyrovnanějších zápasu sezóny přetlačili 2:1 Rosice, které obsadily konečné druhé místo. Druhá a poslední ztráta bodu přišla až na posledním turnaji sezóny, kdy Kozelíci zvládli udolat Slušovice až po nájezdech a ze zápasu si tak odnesli je dva body. Druhý zápas dne už však zvládli daleko lépe, porazili Valašské Meziříčí 4:2 a mohli tak v dobré náladě oslavit zisk poháru za vítěze ligy, který byl ještě znásobený ziskem druhého poháru, a to za vítězství v dorostenecké lize 2022, který však tým dostal až s ročním zpožděním.

Dorostenci nakonec vyhráli svou ligu s náskokem 15 bodů na druhé Rosice, o vítezství navíc bylo jasno už dva turnaje před koncem sezóny. Nejproduktivnějším hráčem se stal Daniel Bolf, který celkově v lize obsadil první místo z tabulce kanadských bodů (51), gólů (32) i asistencí (19). Druhým nejproduktivnějším hráčem se stal Lukáš Kasan, který se ziskem 26 bodů obsadil v lize celkově 4. místo, a následoval Patrik Matoušek s 21 body a 7. místem. Velkým plusem byly po celou dobu i výkony brankářů, což dokazuje i tabulka. Všichni tři brankáři Kozla se umístili v TOP 4 brankářů ligy. Svými výkony, ale především zájmem a chutí hrát florbal si Kozlíci zasloužili posun do vyšších lig. A tak dorostenci i junioři budou a sezóně 2023/2024 hrát 3. ligy svých kategorií, ve kterých se budou utkávat s kvalitnějšími soupeři než během nedávno ukončené sezóny.

Komentář kapitána týmu Jakuba Motyčky: „Na začátek bych chtěl poděkovat všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na této sezóně, ať už rodičům, kteří nás vozili na zápasy, trenérům, kteří nám v kabině říkali nejrůznější taktiky, které svojí propracovaností zlepšovaly naše výkony, dále musím poděkovat všem kustodům a masérům, sice vás nebylo moc, ale až na poslední turnaj se nikomu nic vážného nestalo. Nakonec chci poděkovat všem hráčům, ukázali jsme kvalitu a sezónou jsme probruslili s přehledem. Jako kapitán, můžu říct, že jste byli skvělí a v šatně i na hřišti byla vždy sranda. Opravdu všem ještě jednou srdečně děkuji a doufám, že na úspěchy z 3.ligy navážeme příští rok ve 2.lize.“

Muži C skončili po silné druhé polovině sezóny na 6. místě Zlínské ligy

Ze všech týmů Kozla sezónu 22/23 jako první ukončili Muži C. Ti svůj poslední turnaj odehráli 15.4. ve Slušovicích, kde bohužel prohráli oba své zápasy. Druhá polovina sezóny však ani zdaleka nebyla tak neúspěšná, jako její závěr.

Rok 2023 Céčko zahájilo v Morkovicích, kde na úvod podlehlo Počenicím B 5:13, následně však rozdrtilo Hluk C, toho času na druhém místě zlínské ligy mužů, poměrem 10:2. V dobrých výsledcích pokračovali i na dalším turnaji, kde nejdříve ve velice vyrovnaném zápase oplatili Luhačovicím porážku z úvodu celé sezóny a vyhráli 5:4 a v ten samý den sebrali všechny body svým kolegům z B-týmu díky výhře 6:2. O měsíc později si kozlíci odvezli dalších 6 bodů z Hustopečí nad Bečvou, kde na domácí půdě soupeřů nejdříve porazili Valmez Y 9:2, pak Valmez B 7:5 a po tomto turnaji živili šanci na celkové třetí místo v tabulce. Na předposledním turnaji ještě dokázali porazit Orel Uherský Brod 5:2, z posledních tří zápasů sezóny však odešli bez bodu po prohrách se Slušovicemi, Hlukem C a Holešovem.

Kozel C tak skončil na 6. místě se ziskem 26 bodů a bilancí 8 výher, 1 výhra po nájezdech a 9 proher. Během sezóny dokázali kromě Holešova každý tým porazit, Uherský Brod navíc hned dvakrát. Nejvíce bodů (35), branek (22) i asistencí (13) zaznamenal junior Michal Krampla. Jen o tři kanadské body za ním skončil Tomáš Kozlíček (21 branek, 11 asistencí), který navíc společně s Jiřím Podlenou odehrál všechny zápasy letošní sezóny. Co do počtu odehraných zápasu je hned za nimi další junior Marek Koutný s šestnácti odehranými zápasy a následně dvě stále opory z řad C-týmu, Honza Petráš a kapitán Kuba ,,Jake“ Křivánek, kteří odehráli zápasů čtrnáct. Tým dával pravidelně možnost zápasům i hráčům mimo svou soupisku. Cennou pomocí byli několikrát bratři Dofkové Olšina z A-týmu, z Kozlího B týmu ve čtyřech zápasech pomohli Bednařík, Hajkr a Králík a každý z juniorů Kozla odehrál za Céčko alespoň jeden turnaj, navíc velká část z nich se pomalu stala stálými členy sestavy.

Komentář kapitána C-týmu Jakuba Křivánka: ,,Navzdory těžkému začátku sezóny si myslím, že všichni můžeme být na jejím konci spokojení. Kdo by taky čekal, že až do poslední chvíle budeme v boji o 3. místo ve Zlínské lize? Nakonec jsme však závěrečná utkání nezvládli, možná byl na vině nedostatek zkušeností k tomu, překlopit výsledek na svou stranu po nevydařeném úvodu. Svůj hlavní úkol ale náš tým plnil skvěle, pomoci juniorům zvyknout si na mužský florbal a získat potřebné zkušenosti. Skok mezi seniorským a juniorským florbalem je totiž opravdu velký, hlavně co se týká rychlosti a tvrdosti hry. Poměrně kvalitní výkony a výsledky, kterých se nám často dařilo dosahovat tedy byly něčím, co jsme přinesli navíc. V kabině panovala skvělá atmosféra, kluci se navzájem povzbuzovali, když se jim náhodou nedařilo. Velké poděkování patří také hráčům z A a B týmu, kteří vždy byli vítanou a silnou posilou. Nakonec se dokonce i s tím kartonem Holby za 100 vstřelených gólů budeme muset poprat, což bude nelehký úkol, protože někteří hráči ještě nejsou plnoletí. Díky moc všem za skvělou sezonu!“

Mužský „A“ v cestě na vrchol – shrnutí první poloviny sezóny

           Mužský „A“ tým Kozla vstupoval do sezony 2022/2023 s cílem porvat se v Regionální lize Zlínského a Jihomoravského kraje o nejvyšší příčky. První vážná komplikace se v počenických plánech objevila ještě před prvním zápasem sezony, kdy vinou vážného zranění vypadla ze sestavy dlouholetá opora brankoviště Jiří Vlk. Přes neradostné vyhlídky se ale nakonec ukázalo, že se celý klub může spolehnout na širokou a kvalitní golmanskou základnu. V 8 zápasech, které Kozel v první polovině sezony odehrál, se v brankovišti „A“ týmu vystřídala celkem čtveřice maskovaných mužů. Všichni odchytali výborná utkání a pomohli týmu k zisku důležitých bodů. Zranění gólmana Vlka nebyla bohužel jediná negativní zpráva, která „A“ tým na začátku sezony potkala. Další velmi citelnou ztrátu představovala absence mladého obránce Jiřího Petráše, který patřil na předsezónním Poháru Českého florbalu k nejlepším hráčům Kozla. V sezoně ale stihl odehrát pouze první turnaj a následně jej také zastavilo vážné a dlouhodobé zranění. Všichni tak doufáme, že se oba marodi stihnou dát zdravotně do pořádku alespoň na začátek následující sezony.

            Ostatním hráčům se naštěstí zdravotní komplikace v průběhu podzimu vyhnuly a ke všem čtyřem turnajům proto mohl tým odjet bez dalších ztrát. Tím byl splněn základní předpoklad, nezbytný k dosažení úspěšných výsledků v tradičně vyrovnané Regionální lize. Na každý turnaj odjela silná sestava a v zápasech vůbec nezáleželo na tom, která pětice hráčů je aktuálně na hřišti. Celý tým působil velmi kompaktním dojmem a mohl se opřít jak o již zmíněné brankáře, tak i o velmi kvalitní defenzívu, díky níž si Kozel ve statistikách drží druhý nejnižší počet obdržených branek. Směrem dopředu tým disponoval dvěma velmi vyrovnanými útočnými trojicemi, které v součtu vstřelily prakticky shodný počet gólů. K výborné defenzivě tak Kozel přidal i poměrně produktivní hru dopředu, která aktuálně čítá celkem 60 branek v 8 zápasech. S brankovým rozdílem +30 je pak náš tým v rámci celé ligy nejlepší. Ofenzivní kvality týmu podtrhuje fakt, že v aktuálním TOP 5 kanadského bodování ligy jsou celkem tři hráči Kozla (Tomáš Bednařík, Marek Šindelka, Vojtěch Hyánek), přičemž prvně jmenovaný vévodí se 17 zářezy ligové tabulce střelců. O velmi dobře fungujícím spojení obranné a útočné síly týmu svědčí i fakt, že gólman David Lovas si kromě množství výborných zákroků stihl za 4 odchytané zápasy připsat již dvě gólové asistence.

            Co se týče jednotlivých zápasů, není toho moc co vytknout. Zlepšení by si jistě zasloužilo využívání přesilovek a proměňování slibných standardních situací. Tyto věci se ovšem nejlépe nacvičují na trénincích, které nejsou, kulantně řečeno, zrovna hojně navštěvovány. Ovšem i přes fakt, že se hráči „A“ týmu potkávají ve vyšším počtu pouze na turnajích, připsaly si v dosavadním průběhu sezony Počenice v 8 zápasech celkem 7 vítězství za tři body. Padly pouze jednou, a to až po nájezdech proti týmu Troopers B, s nímž se aktuálně dělí o první příčku v lize (Brňané ale mají odehráno o dva zápasy více). I přes jasně pozitivní bilanci se ovšem nejednalo o lehká utkání, Kozel se již navíc utkal se všemi mužstvy z nejvyšších pater tabulky. Tým těží zejména z velmi dobře se doplňujícího mixu zkušených dlouholetých hráčů „A“ týmu, doplněných o mladíky, jež se plně chytili nabídnuté příležitosti a každým zápasem herně doslova rostou před očima. Nemá smysl zde vyjmenovávat všechny hráče. Klíčovým prvkem úspěchu v první polovině sezony je za mě fakt, že si opravdu všichni hráči dokázali v každém utkání udržet svůj vysoký standard, což týmu pomohlo uspět i ve vyrovnaných duelech. Přece jen bych ale rád vyzdvihl dvě jména. Prvním je mladý obránce Vojtěch Dofek, patřící každý zápas k jednoznačně nejlepším hráčům na hřišti, tím druhým pak junior Michael Krampla, který si odbývá premiérovou sezonu mezi muži a prakticky od prvního zápasu se stal nedílnou součástí základní sestavy.

            Sezóna je tedy rozjetá na výbornou a nám nezbývá než doufat, že se nám vyhnou další zranění a Kozel si slibně se vyvíjející ročník nepokazí a bude dál pokračovat v boji o špici ligy.

 

 

[BÉČKO] – Předvánoční půlsezonní resumé

Béčko Kozla za celou dobu své existence patřilo do Zlínské ligy (až na výjimku jednoho sestupu). Béčko také bylo vždy jakýmsi etalonem pohody, dobré nálady a přes výsledkově a herně chudé roky jeho základ tvořili hráči, kteří nehleděli k prvním místům v tabulce, nýbrž vyhlíželi sprchu a večerní pivo. V letošním sezóně větu poslední upravme. Kozel „B“ s věkovým průměrem 32 let (dle všeho nejvyšší v lize) hledí na zbytek soutěž z toho prvního místa v tabulce, ale i přes tento drobný detail je cílem stále pro velkou část týmu dožít se sprchy a dát si večer pivečko.

Béčko v podzimní části prohrálo jen jednou, a to s Hlukem „C“ na jeho hřišti, v ne zcela kompaktní sestavě, a to o jeden jediný gól. Dále ztratilo bod za výhru po nájezdech s Holešovem. V ostatních zápasech vyhrálo. Ne vždy suverénně, ale vždy zaslouženě, neboť prokázalo obrovskou taktickou vyspělost a morální sílu. Nic z toho by nebylo, kdyby v jeho středu nestál velký florbalista, střelec a ofenzivní tahoun Bednařík. Každá klubová epocha má své osobnosti, a pro pochybovače komu přiznat letošní (a potažmo i loňské) úspěchy, můžeme spekulovat, zda by Kozel v letech 2005-2009 dokráčel až do první florbalové ligy nebýt Radovana Michajloviče v bráně. V ostatních sportech těch příkladů najdeme nespočet.

Ale ani Tomáš Bednařík není na hřišti pořád (ač by určitě rád) a všude (po tom jistě touží méně). Za skvělými výsledky stojí také ukázková obranná fáze, léty pilovaný systém. V obraně sice nenajdeme hráče mladšího třiceti let, ale ani za 6 let padesátiletý Zimek rozhodně za hráči narozenými v době „ponaganovské“ nezaostává. Dříč Kučera by na hřišti nechal klidně i tři ze svých dvou kolen, Ryšavý má dle svých slov jen dvě slabiny (hru s míčkem a bez něj), a Pátík je univerzál, který odbrání a pak rozhodne zápas.

V útoku se průběžně prosazuje každý, a ačkoliv v útoku nalezneme odrazy mládí snižující průměr nastolený obranou (38) do rozumných čísel, ani tam se neztrácí osmatřicetiletý Miroslav „absolutní hroťák“ Michajlovič (méně slavný bratr už zmiňovaného Radovana Michajloviče).

Béčko má v tabulce aktuálně náskok dvou bodů na Hluk, do konce zbývá osm utkání. V cestě za titulem ve Zlínské lize mu zbývá zvládnout dvě derby s rezervou rezervy Kozla a prokousat se zápasy s nepříjemnými soupeři (za všechny jmenujme oba týmy z Valašského Meziříčí).

Trenér, vedoucí a současně předseda Kozla Michajlovič hodnotí půlku sezóny takto: „Vyhrát Zlínskou ligu? Béčkovské Nagano. Jen si nemyslím, že bychom naplnili nějaké náměstí, možná počenické. Víme, že na to máme, víme o své síle. Stejně tak víme a připomínáme si, že se to může celé zbortit jedním nepodařeným turnajem, zápasem. Měli jsme v řadě utkání potřebné štěstí, a jsem si toho pořádně vědom. V minulých letech jsme prohrávali vše, co šlo, teď zase vyhráváme. Mám radost, že můžou kluci kolem mě a vůbec kolem nás starších prožívat takovou sezónu. Ještě čtyři hrací víkendy a možná….Stejně jako kolegové trenéři, přeju všem Kozlům, Kozlicím, Kůzlátkům příjemné svátky. Ale vlastně to přeju celé florbalové rodině a všem, se kterými se mezi zářím a dubnem potkáváme na palubovkách, které znamenají žízeň.“

 

 

Nejmladší z dospělých Kozlů zakončili rok třemi body

Rezerva rezervy Počenic zakončila sezónu na stejném místě, kde ji začala, tedy na domácí hale v Morkovicích. Myšlenka založení C-týmu vedeného dvojicí Kovář – Lovas byla na počátku sezóny dát možnost mladým hráčům, kteří v předešlých letech nepokračovali ve své florbalové kariéře, zahrát si zápasy v mužské kategorii. Dalším argumentem byla možnost nabídnout co nejvíce zápasů mužů kroměřížským juniorům, a ti tak mohli nasbírat další a cenné zkušenosti. Z tohoto pohledu plní tým své plány na 100%. Věkový průměr soupisky je pouhých 23 let, pouze dva ze stabilních hráčů Céčka hráli pravidelně za Kozel v minulé sezóně, a kromě prvního turnaje, kdy ve stejný den hrál i tým juniorů, je C-tým pravidelně doplňovaný minimálně dvěma juniory.

Herně však tým několikrát doplatil (i přes posily a A-týmu a juniorů) na marodku a s tím spojený malý počet hráčů, dva turnaje ze čtyř odehráli céčkaři jen s osmi hráči v poli a v těchto zápasech byla početní nevýhoda znát. Takto proběhl první turnaj letošní sezóny, ve kterém se i tak podařilo Kozlům získat první dva body za výhru nad Slavičínem po nájezdech. Když však Kozel C přijel v plném počtu, dokázal i svou ofenzivní sílu. To byl případ druhého turnaje, kde tým vstřelil ve dvou zápasech celkem 17 branek a získal další tři body po výhře nad Uherským Brodem. Největší gólový záznam na turnaji zapsali navrátilec do oddílu Kozlíček a junior Krampla, a i díky tomu jsou oba zmínění na 6. a 8. místě v kanadském bodování ligy. Poslední bodový zisk přišel na předvánočním turnaji v Morkovicích, kde kádr posílený o tři juniory (z toho dva nastoupili za C poprvé) dokázal uhájit těsnou výhru nad Slušovicemi a zakončil tak rok 2022 vydřenou, ale zaslouženou výhrou.

Komentář největšího motivátora týmu Jiřího Podleny: „První polovina sezóny dopřála našemu týmu všechny pocity, které florbal nabízí. Od absolutní odevzdanosti, přes euforii z vyhraných nájezdů, až po vybojované vítězství pro zraněného spoluhráče. Důležité je skončit před Vánocemi s výhrou, a to se nám povedlo. Negativa by na našem podzimním snažení našel každý, tak se pokusím prezentovat pár pozitiv. Vstřelili jsme nejrychlejší gól soutěže, který jen tak někdo nepřekoná. Zvládli jsme zapracovat juniory do sestavy. Díky naší střelecké neefektivitě se vyhýbáme trestu v podobě piva z Keprníku. Navíc před jarem už si můžeme upřímně říct, že o nic nehrajeme a jen si užívat každou vteřinu na palubovce. A není přece největším vítězstvím, žádné vítězství nepotřebovat?“

Kozel C stráví vánoční svátky na 8. místě, jen bod za sedmými Slušovicemi. Tým se vrátí do zápasového tempa hned v prvním lednovém víkendu, kdy v Morkovicích nastoupí proti Počenicím B, aktuálně prvním v tabulce zlínské ligy mužů, a Hluku C, aktuálně okupující druhé místo.

Junioři jsou také v polovině sezóny

Nejstarší mládežnická kategorie Kozla, má za sebou přesně polovinu sezóny. S průběžnou bilancí 5 výher a 5 proher zakončí rok 2022 na 3. místě v pětičlenné tabulce, přičemž ztrácí pouhý bod na druhý Florbal Hodonín. Nutno také podotknout, že tým je z velké míry složený z kozlích nováčků, jen dva z aktuálních juniorů hráli v minulé sezoně za Kroměříž. Tým se však podařilo doplnit hráči z Koryčan, Holešova a sestava je také pravidelně doplňována dorostenci, kteří navíc vedou individuální statistiky týmu. Leader vstřelených gólů, asistencí, a tedy i celkového kanadského bodování je Daniel Bolf, který je však v gólech stíhán dalším dorostencem Lukášem Kasanem. Dalším v pořadí je kapitán týmu Michael Krampla, který má však odehráno o 4 zápasy méně. Nutno také podotknout, že naprostá většina juniorů už zaznamenala premiéru i v mužských týmech Kozla. Marek Koutný se stal stabilní oporou C-týmu, po jednom turnaji v mužích mají odehráno Vysoký a Hübner, Binek stihl odehrát turnaje za B i C a Krampla byl již v sestavě všech tří mužských týmů. Juniorský tým se pravidelně nedaří proti Pohořelicím, které v lize dominují a Kroměříž s nimi již třikrát prohrála. Jedno výhru a jednu prohru kozlíci zaznamenali proti rivalovi z minulé sezóny Florbal Hodonín. Tým však může nejvíce mrzet poslední zápas roku, kde podlehl TJ Sokol Brno – Husovice, které dříve dokázal dvakrát porazit, a právě tyto body týmu chybí, aby strávil Vánoční svátky na druhé příčce 3. juniorské ligy.

Shrnutí první půlky sezóny trenérem juniorů Miroslavem Kučerou: „Po přihlášení všech mládežnický kategorií, jsem dostal na výběr, kterou kategorií chci trénovat, a mé přání bylo vyslyšeno. Dostal jsem juniory. Věděl jsem, že mě nečeká nic lehkého, protože více než půlka týmu byla oproti minulé sezóně nová. Jedná se například o brankáře Davida Spáčila, který nám svými kvalitními výkony pomohl na prvních turnajích, následně jej však potkaly zdravotní problémy. Za něj se ukázal jako kvalitní náhrada v brankovišti Kuba Tereško, který ještě v minulé sezoně patřil k tahounům v poli. Z nových hráčů ještě stojí za zmínku Petr Šenk z Holešova, a dále kluci z Koryčan, kteří zapadli nejen herně, ale i povahově do týmu. Od začátku sezóny nás trápí malá docházka na tréninky, ať je to kvůli školním povinnostem, většina kluků navštěvuje 3 a 4 ročníky střední školy, nebo nemocnost. Většina juniorů už má premiéru v mužský kategorií úspěšně za sebou. Měl jsem možnost si zahrát s Michalem Kramplou, Danem Vysokým a Michalem Binkem. Jejich výkony v mužích mě mile překvapily. Místo, abych jejich výkon stagnoval, tak šel nahoru, a i zbytek juniorů se ukázal v dobrém světle v mužských kategorií. Junioři se v lize přetahují s Hodonínem o druhé místo. Bohužel Pohořelice jsou v naší lize odskočené. Chtěl bych všem popřát šťastné a veselé Vánoce a úspěšný vstup do Nového roku.“

Stručný komentář k poločasu v sezóně starších žáků

Trenér Martin Kovář první část sezóny starších žáků hodnotí takto:

„Na letním soustředění před sezónou byl zvolen nový kapitán, který svému týmu určil jasný cíl na sezónu – vyhrát soutěž. Tým se rozhodl jeho přání vyslyšet, a jdou za daným cílem, a až na jeden slabší výkon proti Včelínu jasně ukazují, že se s nimi v boji o titul musí zkrátka počítat. Bez porážky vedou ligu a nevypadá to, že by na nově zaběhlém trendu měli v plánu kluci něco měnit. Přes mé prvotní pochybnosti začínám i já věřit, že by z týmu, co ve své první sezóně v této kategorii zaznamenal pouze jednu výhru, letos mohl být vítěz přeboru starších žáků Zlínského kraje.“

 

Report z první poloviny sezóny dorostenců

Dorostenci Kozla potvrzují pozici obhájce titulu 3. ligy dorostů a v dosavadním průběhu sezóny ještě v osmi zápasech neztratili ano bod. Letošní tým výborně doplnili kluci ročníku 2007, kteří do dorostů přešli ze starších žáků. Navíc je tým pravidelně doplňovaný staršími žáky, díky kterým dorostenci dosud všechny zápasy odehráli minimálně na dvě lajny. Dominanci Kozla dokazují i dosavadní individuální statistiky ligy. Tabulku gólů, asistencí i celkových kanadských bodů vede s přehledem Daniel Bolf. Ve všech statistikách jsou vysoko i Lukáš Kasan, třetí v počtu gólů, pátý v asistencích, a Patrik Matoušek, který je aktuálně ve statistikách asistencí hned za Bolfem na druhém místě. Navíc všichni tři brankáři jsou v rámci obdržených gólů v TOP 4 celé ligy.

Kroměříž začala sezónu na domácí palubovce proti Rosicím, které zná už z minulé sezóny. Hned na úvod se jednalo o velice vyrovnaný zápas, tomu také odpovídá, že Rosice zaslouženě Vánoce přečkají v tabulce na druhém místě, Kozlíci však předvedli odhodlaný výkon a zápas urvali především díky výkonu ve třetí třetině. Druhý zápas prvního turnaje následně odehráli proti Kuřimi, což je soupeř ze spodní poloviny tabulky. Kroměříž se však v zápase s Kuřimí nečekaně trápila herně i střelecky. Když se hráči rozehráli a vstřelili několik gólů, nastaly chyby v obraně soupeř se několika góly přiblížil. A podobně se vyvíjel i zbytek zápasů v první polovině sezóny. Pokud Kozel narazil na slabšího rivala, přizpůsobil se tempem i výkonem soupeři. Zápas naštěstí vždy skončil vítězně pro Kozla, ale brankový rozdíl nebyl takový, jak by se před turnajem čekalo. Takto lze popsat celý druhý turnaj sezóny, kdy Kroměříž narazila na Valašské Meziříčí a Slušovice, papírově se jedná o slabé soupeře, které by měli naši hráči přejet, v zápase však podali nevalný výkon, a tak zápasy skončily jen 5:2 a 4:2. Na druhou stranu si dorostenci zaslouží pochvalu za zápasy s těžkými soupeři, ve kterých předvedli výkon hodný pochvaly. Na třetím turnaji se totiž utkali s Aligators B, kteří během turnajů odehráli ve svými soupeři zápasy ve velkém tempu a v každém ukázali nemalou kvalitu. Kozel však zatnu zuby, zápas během třetí třetiny dokázal otočit ze stavu 2:3 na výsledných 5:4. Podobný průběh měl i zápas na posledním turnaji roku 2022, ve kterém se Kroměříž opět utkala v Morkovicích s Rosicemi. Kozel si nechal sebrat vedení, do druhé třetiny vstupoval s jednogólovou ztrátou, a ještě dvě minuty před koncem druhé části prohrával 3:4. Následně však začal na hřišti dominovat, Rosice již nepouštěl do velkých šancí, a naopak několik gólů přidal. Díky tomu vyhrál poslední zápas roku 7:4 a během vánoční pauzy může hráče hřát dobrý pocit z velice kvalitního výkonu.

Vyjádření trenéra Lovase: „Kluky musím za dosavadní sezónu předně pochválit. Očekávání po obhajobě byla velká, navíc jsme věděli, že většina dorostenců musí pravidelně nastupovat i v juniorských zápasech. Obavy se ale nenaplnily, kluci své zápasy poctivě odmakali, navíc jsem rád, že na zápasech i trénincích panuje dobrá atmosféra a na hřiště se nepotkávají jen kvalitní hráči, ale také dobrá parta kamarádů. Doufám, že kluky sezóna baví a v podobném duchu ji i dohrajeme. Do roku 2023 bych si přál, abychom pokračovali s dobrými výkony proti silným soupeřům, ale abychom také podávali suverénnější výkony se sladšími týmy, pokud bychom dokázali zápasy rozhodovat už v první třetině, přinese to celému týmu větší klid. Dále bych byl rád, kdyby se ještě více starších žáků zapojilo do dorosteneckého týmu, tréninky by měly větší kvalitu a žáci nasbírají nové zkušenosti. Děkuji všem hráčů za výkony i náboj v každém zapase a také jejich rodičům, že na turnajích vypomáhají a děti ve sportu podporují.“

Kozel tak stráví Vánoce na prvním místě 3. ligy dorostů. Kroměříž čeká první turnaj roku 2023 již 7.1., kdy se v Kuřimi opět utká s Aligotors B a následně s FBC Slavkov.