Rubrika: Vše

Poslední prázdninová neděle přinesla A-týmu SFK KOZEL hořkou zkušenost, když v pohárovém souboji narazil na brněnský tým Hornets. Výkon odhalil rozhodně nesehranost nového týmu, ale k vysokému výsledku pomohla i psychická křehkost týmu.

Utkání se neslo v duchu darovaných gólů soupeři, nevýrazného vstupu do každé třetiny a celkového zmatku na hřišti. Tým SFK KOZEL působil nerozehraně a nepřipraveně, což se projevilo zejména v defenzivní fázi hry. Zápas byl navíc poznamenán častými neshodami mezi hráči na hřišti, což ještě více přispělo k chaotickému dojmu z naší hry. V následujících týdnech se proto budeme muset zaměřit na zlepšení obranného systému, spoluhráči čitelnou rozehrávku a zvýšení agresivity při bránění či napadání.

Jednou z velkých lekcí zápasu byla efektivita soupeře při přesilových hrách. Hornets Brno dokázali využít všechny tři nabídnuté přesilovky, což jen podtrhuje naši nutnost zlepšit hru v oslabení. Pozitivem z tohoto utkání může být snad jen premiéra nové posily Kroutila z Blanska, který se uvedl gólem a asistencí. Rezervní hráč Hübner naopak zaujal svým nasazením, které by mohlo inspirovat zbytek týmu.

Tým SFK KOZEL je stále v procesu formování, což se projevilo i v tomto zápase. První setkání s novou posilou přímo na hřišti ukázalo, že potřebujeme čas na sehrání a lepší koordinaci. Navíc stále hledáme jasného lídra, který by dokázal tým vést v těžkých chvílích.

Tento zápas by měl být pro nás všechny dostatečným varováním a motivací pro další práci. Jsme si vědomi toho, že máme potenciál potrápit i silné soupeře, ale musíme být na hřišti stoprocentně koncentrovaní a připravení. Věříme, že tato nepříjemná zkušenost nás posílí a že do sezóny vstoupíme jako jednotný a silný tým.

Na závěr chceme poděkovat našim fanouškům, kteří nás i přes náš tragický výkon a dusno v hale podporovali až do konce utkání. 

Do prvního kola poháru Českého florbalu jsme v Hodonicích vstoupili s jasným cílem – zajistit si postup do další fáze. Skupina soupeřů pro nás nebyla zcela neznámá: FBC Slavkov, který před dvěma lety skončil v naší titulové sezóně těsně za námi, letos postupující Hodonice a Uherský Brod, se kterým se pravidelně potkává naše B-tým v rámci Zlínské ligy mužů. Jediným neznámým týmem byla Telč. Naše áčko, mělo za cíl i otestovat co nejvíce nováčků s potenciálem pro A-TÝM.

Sobota

FBC Slavkov – SFK Kozel Počenice 6:3
Branky: 16. Vojtěch Hyánek, 26. Ondřej Dofek, 39. Michal Krampla

První zápas jsme odehráli proti FBC Slavkov, týmu, který už má za sebou zkušenosti z celostátní Divize. Přibližně polovinu zápasu jsme dokázali držet krok, zejména díky skvělému výkonu našeho brankáře Vlka. Ačkoli jsme byli častěji na míčku, Slavkov dokázal využít našich individuálních chyb. Nedisciplinovanost a nezkušenost nás stály pět oslabení a jeden nařízený nájezd, což se nakonec projevilo na konečném skóre 6:3. Přesto jsme předvedli solidní výkon, za který se proti týmu z vyšší soutěže nemusíme stydět.

SFK Kozel Počenice – Orel Uherský Brod 6:2
Branky: 8. Lukáš Kasan, 23. Michal Krampla, 31. Adrian Jiřík, 34. Lukáš Krčmař, 41. Michal Krampla, 44. Tomáš Bednařík

Zápas proti Uherskému Brodu pro nás byl poněkud frustrující. I když jsme v první polovině zápasu dominovali a soupeři téměř nepůjčovali míček, proměnili jsme pouze dvě ze svých mnoha šancí. Navíc na konci druhé třetiny soupeř využil naše chyby a vyrovnal stav. Naštěstí jsme dokázali správně přeskupit řady, což se ukázalo jako klíčové. Hned 18 vteřin po začátku třetí části jsme se ujali vedení a třetí třetinu jsme jasně ovládli, přidali jsme tři další góly a zajistili si tak povinné tři body.

Neděle

Florbal Telč – SFK Kozel Počenice 0:9
Branky: 4. František Hübner, 7. Jiří Podlena, 8. Tomáš Bednařík, 14. Michal Binek, 14. Lukáš Kasan, 17. Tomáš Bednařík, 19. Tomáš Bednařík, 33. David Hübner, 36. Daniel Bolf

Nedělní zápas proti Telči přinesl pro nás suverénní výkon. I když jsme kvůli povinnostem přišli o několik klíčových hráčů, kteří museli tým opustit, dokázali jsme využít nové posily a změny v sestavě se vyplatily. Radim Kapoun, nová brankářská posila z Kuřimi, hned ve svém debutu vychytal čisté konto, a Binek, který přišel z B-týmu, si připsal svůj první gól. Vedoucí družstva Bednařík přidal tři góly a jednu asistenci. Výsledek 9:0 nám zajistil jasný postup do 2. kola.

SFK Kozel Počenice – TJ Hodonice 1:7
Branky: 41. Miroslav Kučera

Závěrečným soupeřem v prvním kole pro nás byl, stejně jako vloni, tým Hodonic. Tentokrát však šlo o zcela jiného protivníka, který se po postupu do divize výrazně zlepšil. Jejich skvělý pressing nám dělal problémy a často jsme nenašli odpověď na jejich hru. I když jsme měli problémy podržet míček a vyhrávat souboje, vyzdvihnout můžeme skvělý výkon našeho brankáře a proměněnou standardku Kučery. Tento zápas nám ukázal, na jakou úroveň se musíme dostat, chceme-li pomýšlet na divizi. 

První kolo poháru pro nás bylo plné cenných ponaučení. I když jsme neudrželi stoprocentní bilanci, zajistili jsme si postup do druhého kola. Z hráčů pak chci vyzdvihnout především Jiřího Petráše, který po 2 leté pauze vynucené zraněním nezaostával a naopak patřil k pilířům obrany. Skvěle se také prezentoval nejmladší hráč Kasan, který zaznamenal 2 góly. 

Rádi bychom vás všechny pozvali na další utkání, které odehrajeme v něděli 1.9. v 15:30 na domácí hale Morkovice. Soupeřem budou Brněnští Hornets, kterým vloni jen o kousek unikl postup do národní ligy. Těšíme se na vaši podporu!

Osm zápasů před koncem soutěže se trenér, vedoucí a současně předseda Kozla Michajlovič k probíhající sezóně béčka vyjádřil takto: „Vyhrát Zlínskou ligu? Béčkovské Nagano. Jen si nemyslím, že bychom naplnili nějaké náměstí, možná počenické. Víme, že na to máme, víme o své síle. Stejně tak víme a připomínáme si, že se to může celé zbortit jedním nepodařeným turnajem, zápasem…“

„Pravda, pravda, předsedo!“ – hodilo by se říct jako parafráze na slova o možném zborcení snu o titulu ve Zlínské lize. První turnaj po vánočních svátcích sice přesvědčivě potvrdil dominanci Kozla „B“. Nicméně na turnaji dne 28.1.2023 došlo k Michajlovičem předpovězeném možném kolapsu. Z turnaje se po zásluze jelo bez bodu. Poté měla rezerva nezvyklou dvouměsíční pauzu a po ní turnaj s jednou výhrou, ale následnou prohrou po nájezdech. Před posledními dvěma zápasy v soutěži bylo Béčko bodově srovnané s Hlukem.

Jako deus ex machina do přímého souboje a krásného finále soutěže vstoupila nechtěně už v lednu Česká florbalová unie, když Kozel administrativně donutila poslední turnaj o týden přesunout. Hluk odehrál své poslední zápasy o týden dříve a zvládl je bravurně. Dvakrát zvítězil, vylepšil si notně skóre, což znamenalo pro Béčko Kozla následující – dvakrát zvítězit v základní hrací době, a ještě ke všemu v součtu zápasů dosáhnout rozdílu skóre +10. Při rovnosti vzájemných zápasů byl rozdíl skóre rozhodujícím měřítkem při honbě za titulem. Další kritérium (počet vstřelených branek při rovnosti skóre) znělo jasně pro Hluk.

Kozel se na posledním turnaji v prvním utkání dvě třetiny trápil s nepříjemným soupeřem z Valašského Meziříčí a vedl pouze o jediný gól. Díky poslední třetině, která skončila 6:0 pro Kozel, si vytvořil do druhého zápasu rozdíl skóre +7 (výsledek zápasu 9:2).

Finální utkání sezóny a honba za brankami se dařila znamenitě. Ještě před koncem druhé třetiny Kozel vedl pohodlně 5:1. Soupeř z Luhačovic však nic nevypustil, rychle snížil na 5:3. Do poslední třetiny celé sezóny tak šel Kozel s tím, že jedině navýšení skóre na rozdíl tří branek mu zajistí titul. Kozel uklidnil krátce po začátku třetiny Bednařík, soupeř opět snížil, a tak branku zajišťující titul v soutěži si Kozel zapsal opět díky Bednaříkovi v čase 9:12 v poslední třetině.

Kozel „B“ vyhrál Zlínskou ligu rozdílem skóre, a to o pouhý jediný gól. Těžko říct, který to byl. Mohl to být třeba i ten, kterým o týden dříve snižoval „C“ tým Kozla právě v zápase s Hlukem 24 sekund před koncem na konečných 6:11 a Hluku sebral onen jeden kladný bod v rozdílu skóre.

A zde jsou slova trenéra a předsedy Kozla Michajloviče k úspěchu „jeho Béček“: „Zvednout pohár přímo na hřišti je neuvěřitelný pocit. I v tom našem malém amatérskému sportu jsme mohli ochutnat opojnou sílu úspěchu a radosti, kterou zažívají všude na světě milióny dalších sportovců. Já mohu říct, že toto vítězství není jen úspěchem skupinky hráčů technicky nazvané Kozel „B“. Na úspěchu se podíleli hráči áčka, céčka i junioři. Stejně tak vím a střízlivě uznávám, že bez Toma Bednaříka by se tento úspěch také stěží konal. Ale tak to holt je, musíte kolem šikovného hráče vybudovat silnou strukturu a úspěch přijde. Děkuji všem za památnou sezónu. A byť by se mohlo zdát, že ve svých skoro 39 letech už není moc kam jít na hřišti dál, nesouhlasím, a již nyní se těším na sezónu další. Věřím, že po mém boku opět stanou i spoluhráči z mé generace, kterých v béčku nebylo vůbec málo.“

Kozel Počenice se po první polovině sezony držel na děleném 1. místě a bylo otázkou, jestli se mu ve vyrovnané lize podaří tuto nečekaně vysokou pozici udržet i v jarní části soutěže, kdy na Kozly čekalo celkem 10 utkání.

Na úvodním turnaji Počenice potvrdily roli lídra tabulky a poměrně jasně si na své konto připsaly plný počet 6 bodů. Ovšem následující turnaj s sebou přinesl i první jarní ztráty. Kozel na druhý turnaj odjel v oslabené sestavě a tento hendikep se okamžitě projevil. Opět se potvrdila vyrovnanost ligy a Počenice musely zkousnout první dvě prohry po základní hrací době v sezoně. Naštěstí se hned další turnaj Kozli dokázali vrátit na vítěznou vlnu a ziskem dalších 6 bodů se opět přihlásili do boje o první místo. Mistrovské naděje se ale opět řádně zkomplikovaly na předposledním turnaji,, po kterém si “A” tým Počenic připsal pouze jediný bod za prohru v prodloužení ve 2. zápase. Naštěstí pro Kozla se ale potvrdila nevyzpytatelnost soutěže a body ztrácely také ostatní týmy bojující o celkové prvenství.

Před závěrečným turnajem tak Počenice vedly tabulku a měly vše ve svých rukou. Poslední turnaj sezóny byl navíc shodou okolností nalosován tak, že se ve slavkovské hale střetly ve vzájemných zápasech všechny tři týmy usilující o titul – tedy Počenice, Slavkov a Hodonice.

Úvodní zápas nabídl klání prvních Počenic s druhým týmem tabulky, domácím Slavkovem. Tabulková matematika hovořila jasně. Pokud Počenice zvítězí za 3 body, můžou slavit titul ještě před posledním zápasem sezony. Pokud naopak zvítězí po 45 minutách Slavkov, bude moci urvat v posledním zápase titul on. Důležitost klíčového utkání sezony byla na obou stranách znát od prvního buly. Spíše než florbal byla k vidění taktická bitva plná osobních soubojů, ještě umocněná miniaturním rozměrem slavkovského hřiště, na které si počeničtí jen těžce zvykali. Nikdo nechtěl udělat chybu a s občasnými šancemi si poradili výborně chytající brankáři obou celků. Po dvou třetinách tak skóre ukazovalo na florbal naprosto neobvyklý stav 0:0. První gól padl až v polovině třetí části a do vedení se dostal domácí Slavkov. Počenícím tak nezbylo nic než vrhnout zbývající síly do útoku a pokusit se alespoň vyrovnat a poslat tak utkání do nájezdů. Závěrečný tlak Kozli umocnili ještě hrou bez brankáře a tento risk se jim nakonec vyplatil. Minutu a vteřinu před koncem se po nahození Krčmaře a následném závaru před slavkovskou svatyní nejlépe zorientoval nejzkušenější z Kozlů veterán Florián, který svou dorážkou upravil stav utkání na 1:1. Závěrečná minuta základní hrací doby už další změnu skóre nepřinesla a Kozel si připsal veledůležitý bod do tabulky. Následné nájezdy vyšly lépe Slavkovu, ale tento extra bod nic neřešil.

Před posledním utkáním sezony byly karty rozdány jasně. Pokud Počenice zvítězí za 3 body, stanou se mistry. V cestě ale stál celek z Hodonic, živící také naději na první místo a navíc tým, který Počenice v prvním vzájemném zápase dokázal porazit. Počenické tedy nečekalo nic jednoduchého, i když jim hrálo do karet, že Hodonicím chyběl klíčový tahoun celého týmu.

Počenice si od úvodního buly držely převahu, ale po prvním dějství vedky pouze 1:0. Zlom přišel ve druhé části, ve které Kozlové na svého soupeře vlétli, zlomili jeho odpor a nasypali do hodonické branky 8 gólů. Poslední třetina se tak již stala pouhou formalitou a Kozel si nakonec přece jen dokráčel k mistrovskému titulu.

Kromě celkového vítězství v soutěži pak Kozlové ovládli také individuální statistiky. Vojtěch Hyánek zvítězil v kanadském bodování soutěže a nejlepším střelcem ligy se stal Tomáš Bednařík.

Ve světle výše popsaného nelze letošní sezonu 2022/2023 hodnotit jinak než nadmíru pozitivně. Počenicím se podařilo namixovat tým, složený ze zkušených dlouholetých opor, doplněných o mladé a velmi nadějné hráče, kteří beze zbytku naplnili svůj potenciál. Zisk titulu je po letech půstu pro klub velkým úspěchem. Kozel si navíc dokázal, že na regionální úrovni se může měřit se všemi svými soupeři a s ohledem na velmi kvalitně fungující mládež lze pozitivně hledět i do let budoucích.

Jasným cílem na nadcházející sezónu je opětovný boj o nejvyšší příčky v Regionální lize Zl. a Jm. kraje a postupné rozšiřování soupisky o další nadějné odchovance, čímž se tým může postupně připravovat na přijetí výzvy v podobně postupu do vyšší soutěže.